Proč naše vědomí sestoupilo dolů? Proč nemáme ponětí o vyšší, duchovní existenci? A proč se místo toho naše pozornost zaměřuje na materiální záležitosti z této hmotné úrovně? Myslíme si, že existuje nějaká pilulka, nebo dokonce snad nějaká omamná látka, která nám může pomoci. Když sami nejsme schopni pozdvihnout naše vědomí na jemnější a vyšší úroveň, tak hledáme pomoc v hmotném světě. „Tyto věci by mi mohly pomoci.” To je ale sebevražedné.
Když se nám nedaří přímo se spojit s vyšší úrovní, tak hledáme pomoc v té nižší. „S takovou pomocí se mi podaří pokročit směrem jemnějšímu vědomí. Hmota mi může pomoci porozumět, získat vyšší vědomí“. Jsme takto bez víry v prostředníky této Absolutní Pravdy, Vaišnavy. Je to kvůli vaišnava aparádhám, ztrátě víry ve vědomé agenty Nejvyššího, že se upínáme k hmotné podstatě. „Pomóc!“ Ztratil jsem víru v duchovní pomoc a výsledkem je – hledáme útočiště u materiálních věcí a ztrácíme víru ve vyšší pomoc. Nevidíme vyšší Milost. A to je základní pozice našeho omámení. Nemáme víru ve vyšší pomoc, nevíme, že to, co je duchovní, má podobný charakter jako naše duše, a snažíme se získat pomoc z nižší úrovně.
I vědecké pojetí je takové - degradované. Degradující, ztrácející víru v účinnost duchovní podstaty, její milostivosti nebo jejího postavení, a tak se dostáváme níže a níže. Není zde žádná víra. Nemáme víru v oddané, písma ani ačárji. Rozčarováni se vydáváme hledat pomoc od nějakých kousíčků hmoty: „Ten mě může zachránit.“
abhyarthitas tada tasmai sthanani kalaye dadau
dyutam panam striyah suna yatradharmas catur vidhah
punas ca yacamanaya jata-rupam adat prabhuh
tato ‘nrtam madam kamam rajo vairam ca pancamam
Okouzlení hmotným světem, dhyutam, snažit se pouze získat co nejlevněji peníze, ne řádným způsobem, to je dhyutam. Panam je taky takové, opojení, intoxikace. To jsme získali načerno špatnou propagandou, panam. Nejsem spokojen s energií, kterou mohu získat řádným způsobem, a raději hledám nějaké způsoby, jak ji získat načerno prostřednictvím panam. Chci použít energii nějakým nekalým způsobem. Striyah, to je taso vai sah. On je středobodem veškeré extáze, ale my se snažíme získat tuto extázi velmi levným způsobem z hmotných věcí. Suna je také velmi levný způsob, jak vylepšovat tělo. Maso, mamsa, může být lépe zpracováno na mé svaly než třeba zelenina. Je to vše velmi jednoduché, nesnažit se udržovat se řádným a jednoduchým způsobem, ale laciným způsobem, prostřednictvím podvádění se snažit zveličovat sebe sama.
Zlato je takové povahy, že pokud nad ním někdo získá vládu, může získat vládu nade vším hmotným blahobytem – nad dolarem, librou, rupií, rýží, nade vším. Mohu-li mít zlato, mohu snadno dostat všechno. To je podvádění. S takovou malou věcí, jako je zlato, jata-rupam, mohu ovládnout celý potravinový řetězec. Mohu získat kontrolu nad všemi potřebami lidských bytostí. Toto je laciná propaganda, není to řádný život, je to založeno na podvádění. Těmito pěti podvodnými prostředky se můžeme stát velkými, takže těch se musíme vzdát. Musíme být prostí, jednoduší a pravdiví a žít upřímně tam, kde jsme. Pokud se dostaneme do vězení, nesnažme se dostat ven dalším podváděním, ale upřímně pracujte podle daných pravidel a brzy budete volní.
Když jste zločinec, buďte dobrým zločincem a pak budete mít možnost získat svobodu. Jednou jste zločincem a ve vězení podvádíte ostatní. Začněte vést jednoduchý život. Nenechávejte své dluhy dále růst, ale snažte se své stávající dluhy splatit. Tímto způsobem budete velmi brzy volní. Ne nějakým umělým způsobem, ale když přijmete upřímný a jednoduchý proces – ne nějakou diplomacií nebo jakkoliv jinak. Jednoduše řečeno „jsem ten největší kriminálník. Ó, můj Pane, prosím, odpusť mi, vezmi mě odsud pryč, prosím, smiluj se nade mnou.“ To je cesta, kterou bychom se měli vydat a ne žádné umělé způsoby. Je to jen naše náklonost k těmto umělým způsobům, která způsobila, že jsme tady. V nejvyšším ideálu není místo pro diplomacii, podvádění a podobné věci. To je móda tohoto světa máji, světa chybného pojetí. Získat něco příliš jednoduše znamená oklamat ostatní, ale Boha neoklamete. Jednoduše za Ním běžte a modlete se: „Já jsem viník. Provinil jsem se tak a tak. Prosím odpusť mi a přijmi mne.“ To je prostá, jednoduchá cesta. Ani vaše znalosti vám nemohou pomoci, toto je jnana-sunja-bhakti, čisté odevzdání, úplné odevzdání. Není zde místo pro žádné výmluvy. Nechoďte obhajovat svůj vlastní případ. Totální odevzdání. Neobhajujte se, nebo když už se chcete omlouvat, tak přiznejte Pánu, že jste ti nejvíce hanební. To bude účinnější. To je ta cesta.
Božská láska. Je v rozporu s materialistickým pojetím lásky, že nějaký kousíček hmoty vám může dát lásku, prému, pocity srdce. Srdce může být koupeno chemickou látkou – můžeme ale prostřednictvím nějakého léku získat Boha? „Použij tento lék a Bůh tě přijde potěšit a sloužit ti. Já jsem Super Bůh a já Ti dávám tuto medicínu.“ Nikdy! Jednoduchý způsob je „lásku za lásku“. Odevzdej se, dej sebe sama a získáš Jej. Je to prosté a čisté. Odevzdej se Nejvyššímu a Nejvyšší sestoupí, aby tě přivítal.
sarva-dharman parityaja mam ekam saranam vraja
aham tvam sarva papebhyo moksayisyami ma sucah
Jak je to komplexní, rozumné a přirozené. „Vzdej se všeho, všech závazků a svobodně ke Mně přijď. Jsem připraven tě přijmout kdykoli, v kteroukoliv chvíli. Pochop, že všechny závazky vůči čemukoli jinému jsou ukončeny a přijď ke Mně. Já tě přivítám a obejmu tě. Všechny závazky jsou ukončeny. Všechny povinnosti, které jsi získal nebo si myslíš, že máš, jsou ukončeny. Pouze povinnosti vůči Mně zůstávají. Tvé povinnosti vůči Mně jsou absolutní, všechny ostatní jsou relativní a dočasné. Jsou umělé a vymyšlené. Tvé povinnosti ke Mně jsou všezahrnující, čisté a jasné. Zkus to pochopit.“
tesam satata-yuktanam bhajatam priti-purvakam
dadami buddhi-yogam tam yena mam upayanti te
Těm oddaným, kteří jsou Mi neustále odevzdáni a kteří Mi kvůli své lásce ke Mně neustále slouží, poskytnu božskou inspiraci, prostřednictvím které ke Mně mohou dospět a začít Mi prokazovat důvěrnou službu.
V tomto verši Pán říká: „Nejvyšší skupina Mých služebníků (jejichž pocity byly popsány v předchozím verši slovem ramanti) jsou ti, kteří jsou neustále zaměstnáni (satata-yukta) v Mé službě v milenecké náladě (madhurya-rasa) upřímnou láskou (bhajatam priti purvaka).“ Potom říká, že jim dá další inspiraci nebo niterný pocit „prostřednictvím kterého k Němu mohou přijít“ (yena mam upayanti te). Poté, co již v tomto a minulém verši služba oddaného Pánu byla popsána jako věčná (slovy nityam and satata-yukta), prohlášení Pána Kršny, že jim dá další inspiraci, prostřednictvím které k Němu mohou přijít, se již zdá nadbytečným. Proto ve verši mam upayanti te („Přijdou ke mně“) slovo upayanti musí být definováno jako parakiya-bhavena-upapati. Pati znamená manžel a upapati znamená milenec:
„Těm, kteří se Mnou již mají božský vztah jako Má manželka (ramanti), dám speciální inspiraci přijít ke mně v mileneckém vztahu (upapati).“ Ve Vrindávaně, Pán Kršna není považován za zákonného manžela, ale za Pána srdce, který je transcendentální dokonce i manželství (parakiya-rasa). Podvádějíce své manžely se Gópí z Vrindávany spojují s Kršnou. Nedovolí, aby mezi ně mohl vstoupit někdo jiný. Nedají se zadržet ani příkazy písem, ani společenskými pravidly, protože Kršnova pozice je absolutní a takový vztah je pro Něj přitažlivější. To je Vrindávana-bhadžan a takový je význam slova upapati.
"Můj vztah s nimi je nezávislý na všem, co je myslitelné. Překračuje zákony, společenské normy, písma – vše. Je to vrozené a zcela přirozené a nevyžaduje to žádné společenské schválení nebo schválení dle písem. Říkám jim: ‚Můžete prokazovat formální respekt všem těmto pravidlům a žít v této společnosti. Ale z hloubi svého srdce jste Mé.‘ To je speciální inspirace a chápání které dávám těmto oddaným (yena mam upayanti te).“
"Vnějšně jsou zde společenské požadavky a požadavky písem, ale Má pozice je mimo ně a nad nimi. Védy jsou Mými instrukcemi ve prospěch mas, které se ode Mne odchýlily. Celá společnost je také pod pravomocí těchto všeobecných pokynů, které jsem jí dal Já. Ale Můj božský vztah ke všemu je niterný a nezávislý. Ten nevyžaduje uznání od nikoho. Takový vztah je nejvyšší. Je stálý a nahrazuje veškeré zákony a společnost založenou na Védách. Spíše se dá říct, že všechny Védy něco takového hledají.“
Srutibhir-vimrgyam-Vimama-mrgya – Védy hledají tento ideál, božskou pozici. V části Šrímad Bhagavatámu, která se zabývá Rása-lílou, Védy prosí o odpuštění:
"Od nás se očekává, že budeme dávat informace o Tobě, ale nejsme Tě schopny popsat poté, co jsme zde s Tebou zažily. Nyní vidíme, že jsme se dopustily přestupku, protože nejsme schopny lidem zprostředkovat Rása-lílu, tuto Vradža-lílu.“
vikriditam vraja-vadhubhir idam ca visnoh
sraddhanvito ‘nusrnuyad atha varnayed yah
bhaktim param bhagavati pratilabhya kamam
hrd-rogam asv-apahinoty acirena dhirah
„Osoba, která je schopná ovládat sebe i své smysly, která byla obdařena vznešenou vírou v božské zábavy, kterých si transcendentálně užívá Pán Kršna s Gópími (Rása-líla), a která poté, co vyslechla o těchto božských zábavách z lotosových úst bona-fide gurua, neustále zpívá nebo vypráví o jejich slávě – taková osoba rychle dosáhne nejvznešenější formy čisté oddanosti k Pánu a je okamžitě schopna očistit své srdce od nemoci chtíče.“ (Bhág. 10.33.39)
Ve svých spisech, Šríla Jíva Goswámí kladl důraz na slovo dhíra, což znamená „sebeovládání“. Kdo chce naslouchat těmto vysokým tématům, musí vstoupit do světa ovládání smyslů, jinak bude zničen.
naitat samacarej jatu manasapi hy anisvarah
vinasyaty acaran maudhyad yatharudro ‘bdhi-jam vimam
„Nikdo by neměl ani pomyslet na napodobování tohoto chování Nejvyššího Pána a Gopií. Pokud by se někdo z naprosté pošetilosti pokusil napodobovat zábavy Pána, bude zcela zničen, podobně jako by zkoušel napodobovat Pána Šivu pitím oceánu jedu.“ (Bhág. 10.33.30)
Tak jako rozcestníky, všechna zjevená písma pouze ukazují směr. Ale kam, jak? „Nevíme.“ Jenom: „Tímto směrem byste se k Němu měli dostat.“
Ve všech směrech, vše patří Jemu. Pro toho, kdo to ví, jsou všechny možnosti smyslového požitku a sobeckého užívání si vykořeněné. Například, svobodnou ženu může leckdo oslovit, ale vdané se to již tak často nestane, protože ta již někomu patří. Podobně, pokud jsme schopni si uvědomit, že vše je určeno pouze pro Kršnovo uspokojení, pochopíme, že naše sklony k užívání si navždy zmizely. Nezůstane nic, co by mohlo být využito pro náš smyslový požitek. V naších srdcích velmi hluboce pocítíme, že vše existuje pouze pro Jeho uspokojení a není zde prostor pro jakékoli jiné naše sobecké užívání.
A my jsme zde také zahrnuti – naše existence slouží také pouze pro Jeho uspokojení. Vše je určeno pouze pro Jeho božské zábavy (lílu) a není zde prostor pro jakékoli jiné zábavy. Vše je zahrnuto v té jedné líle. Narušení zmizí, jakmile se naučíme, jak vše správně použít. On je vlastníkem a Jeho vlastnictví je absolutní. Písma, společenská pravidla a zákony určující: „To je tvé, to je někoho jiného, nebo to patří ještě někomu jinému“, to je něco jako dočasný pronájem, ale konečné vlastnictví je ve všech ohledech Jeho. Vše ostatní – vlastník a vlastnictví, pán a služebník – vše je relativní a Jím pouze dočasně schválené. Absolutním Vlastníkem, Majitelem a Uživatelem je On sám.
Když dospějeme k takovému závěru, jen tehdy je úplná očista našich srdcí možná. Všichni si myslí, že jsou pány mnoha věcí, ale to je vše jen nemoc srdce (hrid-rogam). To je vše chápáno jako nemocný stav vědomí. Pokud jsme zdraví, když srdce je zcela uzdraveno, můžeme vidět Nejvyšší celek a vidíme také, že vše je určeno pouze pro Jeho uspokojení.
